Vítejte ve dračím světě

Chtěla jsem vzít do dlaní hvězdu,
co na obloze zazářila.
Mihla se oblohou v tak jasném gestu,
však kamsi do tmy mi zmizela.
Jen prázdné dlaně zůstaly,
smutek v srdci, v duši tíž,
slzy po tvářích...

Jakmile mě stíny stromů přestanou objímat a ranní slunce mě pohladí svými paprsky, rty se mi roztáhnou v obdivný úsměv.
Stojím na začátku obrovského zeleného koberce, už cítím vůni vlnící se...

Slaná je, sinalá
má duše od krve
představa zoufalá
lépe již nebude
stávám se postavou
ukrytou ve stínech
myšlenkou troufalou
...

Osud dračice Haflink začal po mnoha a mnoha generacích a letech.Začalo to jednoho zimního dne v Době ledové, kde žijí po staletí stále se vyvíjející hafleni. Byl to moc tvrdý...

Na parapet buší kapky deště,
tak ať prší houšť, ještě
houšť, a obloha křižována blesky
reflektuje naše stesky (i stezky).
Potápět se ve světě šedé,
beztvárné, bezútěšné, bledé
hmoty, skutečností se nazývá,
...

zelené záplavy
modrého nilonu
žlutavě přechází
po sále upírů
zlatavě zazáří
průhledně tiché sny
přechází stojaří
...

Voda, země, oheň, vzduch,
skály, poušt i lesní ruch.
...spousta míst obývají...
Rudí, černí, modří, hnědí,
zelení, zlatí, bílí, šedí.
...barev víc než duha mají...

...

Spletené vlasy
kolem dokola chodí
tiché úsměvy
***
Úsměv zubatý
divokým lovcem je též
...

....a pak
pak budu v pekle
tam dole
kde umíraj duše
kam srdce mé kluše
a řvoucí hluše
sedřou tě z kůže
na mučidlech
...

Schovala jsem se za kámen a klepala se strachy, neodvážila jsem se ani pípnout. Náhle se ozvaly zvuky, pro mě zcela nové. Jeden byl hluboký, druhy jemnější. Opatrně jsem vykoukla....

Zírala na sníh, les kolem i na hory v převeliké dáli a na Slunce které hřálo do tváře. Měla oči dokořán a sledovala každý pohyb. Ihned se vrhla několika skoky...

Pořád mi ze rty pohrává se smích.
A proč? Nedělej se, že nevíš!
Vždyť teď ty narozeniny slavíš!
Není ten den krásnější než moje básně?
Jestli né, tak to mně naštve!
Narozeniny přinést ti mají:...