Vítejte ve dračím světě

když kvítek vraždy setřese
krvavou krůpěj na rose
otevře dveře hodinám
no a co potom, co ti dám?

hodiny bijí o sto šest
ke svému dárku nech mě vést
ztemnělou cestou do ticha
proč tikot jejich pospíchá?

uniká pára ze stroje
kladivo nezná pokoje
a život nemá nikdy dost
jen smrtí končí povinnost

až do umdlení tančíme
na špici jehly, jakmile
utne se hudba, skončí bál
jak vítr kol hrobů našich vál

ve skořápkách z idiomů zahalený do ticha
Bezhlese a bezdůvodně o půlnoci kokrhá
nemůže vítat nový den
který je jenom hezký sen

má příliš práce s věčnou nocí
jež nelze zvládnout bez pomoci
do snění rána upadá
jasná pohřební nálada

Lopata šeptá ale on mlčí
mlčí i tam kde vítr hučí
uléhá a tráva šumí posté
a z jeho kostí ještě léta roste