Vítejte ve dračím světě

Bylo k půlnoci, měsíc vystoupal nahoru a jeho bledá záře osvětlovala zbytky elfí vesnice. Zvířata vylezla ze svých úkrytů a zkoumala trosky a mrtvá těla. V jejich myslích byl smutek.
Katar...

Liren: Stvůra 8. aneb konec první části
22

Bylo ticho, větší ticho než obvykle. Arcamon stál na balkóně a vyhlížel do přítmí lesa. Stvůra se sice už několik dní neukázala, přesto se ještě nikdo neodvážil zůstat na zemi...

Liren: Stvůra 7.
4

Svěsil hlavu a zavřel oči. Raději nechtěl nic vidět. Vědomí, že nemá šanci na útěk nebo na záchranu, mu kradlo sílu z končetin. Srdce zběsile tlouklo. Strach sílil. Pomalu přerostl...

Liren: Stvůra 6.
3

Hlava mu pulzovala bolestí, a i když měl zavřené oči, poblikávala mu před nima rozechvělá světýlka. Zima se mu zakousávala do celého těla. Cítil, že má ruce zvednuté nad hlavu...

Liren: Stvůra 5.
3

Katar pomalu kráčel zpět k domovu. Les, ve kterém dříve žili temní elfové, se mu nijak nelíbil. Bylo tu ticho a pusto. Žádný pták, ani zvíře. Nerostly tu ani žádné...

Liren: Stvůra 4.
3

Chvíli se v místnosti nic nepohnulo. Pak se stvůra pomalu vydala ke Katarovi. Ten jen vyděšeně couval, dokud nenarazil na stěnu. Neměl kam utéct. Chtěl zavolat o pomoc, chtěl udělat...

Liren: Stvůra 3.
32

Ležel na zemi, zoufale se třásl, z očí se mu řinuly proudy slzy. Slyšel, jak ho kdosi volá. Rozmazaně viděl otcovu vystrašenou tvář. „Katare, co se ti stalo? Katare!“ Katar...

Liren: Stvůra 2.
42

Katar cítil, jak ho kdosi chytil a táhl ho zpět do pokoje. Stvůra zle zavrčela a její pohled se z lačného proměnil na nenávistný. Otočila se a zmizela ve tmě....

Liren: Stvůra 1.
34

Na větvi vysokého buku seděl mladý, sotva dospělý elf (jako u člověka teenager). Hleděl k lidské vesnici v údolí a pak jeho pohled zabloudil k továrním komínům kus (několik kilometrů)...

Liren: Stvůra
4

Síla uniká,
hrad se boří,
ruka slabá,
zeď už hoří.
Tělo bolest pohltí,
se slabostí zápolí.
Plot vysoký, však hle: díra,
...

Liren: Bezmoc
11

Šedé nebe, měsíc bledý,
země pustá, ptáček slabý.
Slunce nevychází,
země do tmy ponořená,
naděje se ztrácí,
slabá křidélka spoutaná.
Sílu krade prudké krupobití,
...

Liren: Sedm svící bylo zapáleno pro nás
2

Zpoza kopce vykoukly první teplé paprsky slunce a pohladili krajinu. Kam až oko dohlédlo, rozkládal se jehličnatý les, občas jezero. A právě u jezera se začala objevovat první zvířata. Jako...

Liren: Literární soutěž "Pomsta"
21