Vítejte ve dračím světě

Tma

Je hrozná tma,
zima, já tápu,
nic není vidět
a pomalu chápu,
že jsem zde sám
a světla už není.
Jak noční motýl,
létám, však stěží.

Když proužek světla,
z nebe se spustí,
utíkám za ním,
a suché listí,
mrtvě šustí stará slova,
ví že zmizí,
zas a znova.
Pohltí mne temnota.

A tak tu dokola
jak noční můra,
létám si za světlem,
co přichází shora.
A sil mi ubývá,
nová už není,
které z těch světel,
je však to pravý?

Tiše se ploužím,
to tvé si vyberu,
Vystoupím ze tmy,
do světla kuželu.
Křídla mi narostou,
zamířím ke zdroji,
nespal mne na popel,
jak můru plameny.