Vítejte ve dračím světě

Odchod

Stojím nad propastí,
dívám se dolů,
jen jeden krůček
a sbohem všemu.

Dívám se dolů
a mí mrtví andělé,
dávno už nejsou,
zbyli jen démoné.

Šeptají "skoč",
já uvnitř umírám.
a znovu: "skoč!"
oči své zavírám.

A noha kupředu,
do prázdna vyráží,
na rtech jen úsměv,
pud co mě záráží.

dávno už mlčí.

A srdce bolest,
vítr teď odnáší,
Ruku mou vztyčenou,
život už upouští.

Je to pár vteřin,
či možná hodina.
dopadnu na zem,
krev všude dokola.

A těsně před tím,
než naposled vydechnu,
jedinou myšlenku,
ještě přec postřehnu.

Jen jedna. Jediná duše,
z těch mnoha tisíc,
mohla mě tiše,
vytrhnout ze spárů smrti.

a křídla mi k letu dát.

---

Má hvězda letí k zemi,
za mou duši ztracenou.
Co utrýzněna k smrti,
byla krutou samotou.