Vítejte ve dračím světě

Kapitola 2. Kde je Heimdall?

V Asgardu právě nastal nový den. V jedné z mnoha komnat se právě probudil Loki. Neohrabaně se posadil na postel, převlékl se a podíval do zrcadla. Zírala na něj tvář s černými vlasy a poťouchlým výrazem. Otevřel okno a nozdrama nasál chladný severní vítr. Cítil moře, hory, louky a květiny venku. Ale jedna vůně přece jen chyběla; levandulová vůně Strážce z Bílé věžě. Zděšený Loki vystrčil hlavu ven tak prudce, že si málem vykroutil krk. Heimdall nestál za branou! V rychlosti schroupal nějakou neidentifikovatelnou věc chutnající po čokoládě, zapnul si plášť a vyběhl ven. Venku našel jen škrábance, vytrhanou trávu a kousek hrubé látky. Opatrně útržek sundal ze sloupku a chtěl jít zpátky dovnitř, když za sebou uslyšel temné zavrčení a ovanul ho ledový vzduch. Pomalu se otočil. Před sebou měl obrovitého mrazivého wyrma. Jeho hlava byla asi tak dlouhá, jako celý Loki a kdyby si chtěl pochutnat na Thórovi, ani to by mu nečinilo téměř žádné problémy. Nestvůra roztáhla obrovitá potrhaná křídla fialové barvy a sledovala mladého Ása rudýma očima s téměř nepatrnou zorničkou černou jako wyrmova duše.

,,Nejsi čistokrevný Ás. Polovina tvé krve je obří.“zaznělo Lokimu v hlavě. To wyrm používal telepatii.

,,Ano, má matka byla obryně.“odpovídal Loki, hlas se mu třásl a srdce chvělo při vzpomínce na mámu.

,,Škoda, že jsi z poloviny jedním z těch zmetků.“zafuněl wyrm.

,,Neurážej moji drahou polovičku!“sykl Loki.

,,Teď už ti stejně tvá slova budou nanic...“

Wyrm rozevřel tlamu dokořán a chňapl po poloásovi. Ten na nic nečekal a upaloval pryč. Wyrm mu ale byl v patách. Loki zakopl a rozplácl se na zem. Za zády se mu ozvalo vítězné zavrčení a netvor jej přitiskl tlapou. Ale jeho oběť si vzpomněla na svůj kouzelný náramek a zmizela. Nestvůra jen zlostně vychrlila nějaký led a odletěla zpátky do Utgardu.

***

Alice s Katy s chutí pojídaly pizzu, když něco rychlostí střely vypadlo z mraku a zase leželo na zahradě.

,,Jestli je to zase Thór, tak je to vážně skvělý!“řekla ironicky Katy.

Pak to něco otevřelo dveře a vešlo dovnitř.

,,Ty?!“udivily se holky.

Do kuchyně vpochodoval Loki s květinou na hlavě.

,,Jo, já.“kývnul Ás.

,,A kruci! Tys vletěl přímo do máminých macešek!“chytila se Alice za hlavu.

,,Prosím, musíte mě schovat! Heimdall zmizel! A mě přizabil mrazivý wyrm!“zpanikařil Loki.

,,Dobře, dobře, uklidni se a sundej si tu kytku z hlavy.“uklidňovala jej Katy.

Loki si sundal květinu a odnesl ji zpět do záhonku. Uplynuly dvě hodiny, když se ozvala další rána a dovnitř vešel Tór opět s maceškou na hlavě. Po chvíli odletěli zpátky, samozřejmě bez rostlinky.

***

,,Jak to myslíš, synu, že Heimdall zmizel?“přecházel Odin z jednoho konce místnosti na druhý a prsty si pročesával plnovous.

,,Ráno jsem necítil jeho vůni, kterou cítím každý den. Bylo mi to divné, šel jsem ven. Tam byla akorát vytrhaná tráva, rozratá zem a tohle -“ podával Odinovi kousek látky. ,,a pak jsem se teleportoval k holkám, páč tam byl mrazivý wyrm a chtěl mě sežrat.“

,,Vypadá jako látka, ze které mají obři pláště, ale nejsem si jist.“řekl Odin.

,,Zkus zavolat Deimose, Tóre.“navrhl Loki.

,,Deimosi!!!“volal Tór a řekl ostatním, že by bylo lepší jít ven.

Nečekali dlouho a ozvalo se zahřmění. Na zemi přistál ohromný červený drak se zlatými rohy, křídly, trny na ocasu. Drápy a druhý pár rohů byly stříbrné. Jeho šupiny se třpytily jako rubíny.

,,Oč mě Hromovládce žádá?“uklonil se Deimos.

,,Strážce z Bílé věže zmizel. Toto jsme našli na místě činu.“strkal Loki látku drakovi k čenichu.

Deimos útržek očichal a zavrčel. ,,Obři...“

,,Dobře, ale je přece nemožné unést někoho, kdo vidí čtyři sta kilometrů za bílého dne a slyší trávu růst.“vytýkala drakovu definici Alice.

,,Ale pokud má nějaký slepý úhel, nebo kdyby letěli...“přemýšlela nahlas Katy.

,,Každopádně museli být pěkně prohnaní a mazaní.“přikývl Loki.

***

Jsme tam, kde odešly duše mrtvých. Jsme v Niflheimu. Obloha je zde rudá jako krev. A krev tu i prší. Naproti tomu, slunce je zde tyrkysově modré. Když se rozhlédnete kolem, vidíte řady stromů, které se zdají být mrtvé. Nemají listí. Všude kolem vás chodí draci požírači mrtvol. Černé potvory s rudými křídly, ostrými kostěnými zobáky a různými ozdobami, rovněž kostěnými. Jsou velice nenasytní, jakmile někdo zemře, celého jej sežerou, včetně kostí. Nejradši mají kostní dřeň. Kromě Niflheimu se vyskytují i na povrchu, a to na bojišťích, pouštích a vůbec všech nebezpečných místech. Vždy doprovázejí vojska do válek.

Této říši vládne královna Hel. Staré legendy říkají, že je dcerou Lokiho a Angrbody, ale není to úplně pravda. Angrboda byla její matka, ale její otec rozhodně nebyl Loki. Hel měla bílou kůži, velké, tmavohnědé oči, černé vlasy a šaty utkané z temnoty.

,,Copak asi dělá můj bratr Trym? Měla bych jej navštívit.“

***

Zbitý, unavený, hladový a spoutaný. Takto se v tuto chvíli cítil Heimdall, ztracený Ás. Jediné, co si pamatoval bylo, že nad ním přeletěl mrazivý wyrm...a pak se probudil spoutaný. Několikrát se snažil dostat z řetězů, ale marně. Pokusy o vysvobození ho stály veškerou energii. Co s ním teď bude? Zemře? Přežije? Přijde ho někdo zachránit? Nebo ho předhodí nějaké potvoře? Zjistil, že se mu chce spát. Ale bylo to spíše vyčerpáním.

***

Alice a Katy si užívaly druhé prázdninové odpoledne. Kromě lidských obyvatel domu zde žilo i pár domácích zvířátek, mezi ně patřili například psi Armín a Casey, nebo dvě albínské krajty tmavé, Vanilka a Citronek.

,,Kde je Vanilka?“hledala Alice svého plazivého mazlíčka.

,,Citrónku! Kde jsi?!“volala Katy.

Po usilovném hledání našly Vanilku v koši na prádlo a Citrónka zalezlého v kuchyni pod linkou.

,,Babička se diví, jak ty dva od sebe rozeznáme.“řekla Alice, které se Vanilka stočila v klíně.

,,A přitom je to tak jasné; Citronek má širší tyhle bílé znaky než Vanilka.“divila se Katy.

,,Ale Vanilka se mi zdá nějaká těžší než normálně.“potěžkala hada Alice.

Katy se najednou otočila na sestru. ,,Napadá tě?“

,,Letíme k veterináři!“vykřikla Alice.

Během dvou minut byly připravené na cestu. Veterinář bydlel za rohem, tudíž velmi blízko. Za chvilku už zvěrolékař prohlížel krajtu na stole.

,,Mno, zkusíme ji vyšetřit.“

Za pár minut byl hotov.

,,Přesně jak jste si myslely. Je tam takových pantnáct vajíček, která už brzy snese. Asi příští měsíc se vylíhnou mláďata. Ta dobře přijímají hlodavce a je o ně velký zájem.“

Cestou domů se Alice s Katy ještě zastavily ve zverimexu, aby nakoupily nějaká menší zvířata určená jako jídlo pro hady. Těmi se krmily krajty velikosti Vanilky a Citrónka.

,,No, tak vidíš. Co na to asi řeknou naši, až zjistí, že se nám po domě bude plazit dalších patnáct hadů?“dělala si Katy starosti. ,,A na co jsi vlastně kupovala toho samečka morčete?“

,,Posledního chovného mi včera sežral Citronek.“

Alice s Katy totiž potravu pro hady i ostatní zvířata přímo chovaly.

***

V Asgardu nepanovala zrovna klidná situace. Tór posedával vzadu za hradem a neklidně otáčel kladivem v ruce. Odin se snažil vyčíst ve starých svitcích druhy pastí a takových podobných věcí. Hugin se svým bratrem už asi dvě hodiny oblétávali celý Asgard a Utgard, mezitím co Geri a Freki pročesávali každé křoví. Loki si řekl, že nejlépe se přemýšlí venku a proto vzal Fenriho na procházku podél lesa Jarního úsvitu. Ale venčení čtyřmetrového vlka, to nebylo jen tak! Fenri měl obojek i vodítko zhotovené z kouzelných pásků, které udělali trpaslíci z pěti neexistujících věcí: kořenu hory, ženského vousu, ptačí sliny, rybího dechu a hluku kočičího kroku. I přesto, že se nemohl utrhnout, hrozně tahal. Baldr musel zaskakovat zmizelého Heimdalla a tak stál před bránou s těžkou halapartnou, kterou málem neudržel. Jediný, kdo si asi dělal nejméně starostí, byl Deimos. Drak hromu a blesku seděl vedle balvanu, na němž našel místo k odpočinku Tór, a čistil si křídla.

,,Myslíš, že Heimdalla ještě někdy uvidíme?“otočil se Hromovládce na svého věrného přítele.

Deimos přestal s čištěním křídel a odpověděl. ,,To je to, čeho se nejvíce obávám, toho, že ho nikdy -“

Rozhovor přerušilo zařvaní a řinčení zbraně. A pak nastala chvíle ticha, netrvající déle než pár minut. Po uplynutí této doby se dozadu spíše přikulhal než přiřítil Baldr. Opíral se o halapartnu a vlekl za sebou mrtvou nestůru. Obrovské zvíře podobné lvovi bez hřívy a zlatými teskáky vyčuhujícími z tlamy, jako u šavlozubého tygra. Sněhobílá srst se mu třpytila ve slunečním světle jako opravdový sníh. Drápy vypadaly jako z ledu, měly stejnou strukturu. Za živa jistě toto majestátní zvíře křižovalo zasněžené pláně Utgardu a rozsévalo hrůzu. Určitě se mu z cesty klidili i obři. Ale teď tu dravec ležel mrtvý a z obrovské rány po halapartně mu vytékala ocelově modrá krev. Baldr zvedl svoji pravou ruku. Byla pokousaná a modrá.

,,Nevěděl jsem, že když mě kousne tahle bílá potvora, že mi popálí ruku.“

,,Je na čase zavolat Alici s Katy, potřebuju se s nimi poradit. A ty zajdi za Freyou, ať ti to ošetří.“ poplácal Tór bratra.

***

Co se bude dít dál? Budou z Utgardu utíkat další potvory? Byl Heimdall vyjímkou, nebo se to bude opakovat? O čem se budou radit Tór, Alice a Katy?