Vítejte ve dračím světě

Úder blesku

Byl deštivý den a Alice s Katy přemýšlely, co mají právě dělat. Pršelo už od rána.

,,Ach jo, a to je první den prázdnin!“vzdychla Alice.

,,No to víš, zákon schválnosti nás nemá rád.“podotkla Katy své o dva roky starší sestře. ,,Ale co budem teď dělat?“

,,Dneska už jsme se dívaly na Avatar, hrály jsme Spore, Dračí doupě a Carcassonne, mohly bychom si přečíst nějakou knížku, co ty na to?

,,To je skvělý nápad!“

A obě dvě zamířily do knihovny, místnosti plné nejrůznějších knih, od kapesních knížeček až po skutečné bichle.

,,Laura a pečeť sedmi měsíců, Draci trpasličích hlubin, Star Trek...“

Na zem žuchla knížka v mramorovaném zeleném obalu. Alice slezla ze žebříku, aby si mohla přečíst nadpis. Katy k ní zvědavě přiskočila, aby se podívala, co to její sestřička našla.

,,Valhalla, germánské legendy o bozích.“

,,To zní dobře, jdem číst!“

Děvčata odešla do svého pokoje, usadila se na pohodlných sedačkách s polštářky. Otevřely knížku a děj je vtáhl do krásné země Asgard, kde celý den svítí teplé slunce, kde roste svěží tráva a kde vlci dávají dobrou noc. Jely s mocným Tórem v jeho vozíčku taženém kozly, pojídaly zlatá jablka bohyně Idun a zasedaly s ostatními při velikých hostinách. Náhle však venku zahřmělo. Katy s Alicí vzhlédly k oknu a oblohu pročísl blesk v doprovodu mohutného dunění. Poté uviděly, jak nějaký předmět či osoba padá z mraků přímo na jejich obrovskou zahradu. Vyběhly ven k místu, kde to něco dopadlo. Na mokré trávě ležel s rukama a nohama rozpřaženýma muž, asi dva metry vysoký s vypracovanými svaly. Jeho blonďaté vlasy mu sahaly kousek pod ramena a na některých místech byly spletené do copánků. Stejně tak i jeho plnovous. Na hlavě měl stříbrnou čelenku se složitým tepaným vzorem. Oblečen byl v černém tričku s dračí hlavou, kožené kazajce a kalhotech z látky podobné džínovině. V pravé ruce třímal kladivo a v levé lesní roh. Kaštanově hnědé oči stále v údivu upíral na místo, ze kterého spadl.

,,Huh? Jak jsem se tu dostal?“

,,Ehm nó...spadl jste z nebe.“odpověděla Katy ,,a teď radši pojďte dovnitř.“

Vevnitř bylo příjemně teplo a všichni tři seděli na sedátkách u kulatého stolku a popíjeli čaj.

,,Jak se jmenujete a co vás přivádí?“optala se Alice.

,,Byl bych radši, kdybyste mi tykaly.“

,,No dobře, jak se jmenuješ a co tu děláš?“

,,Mé jméno je Tór a pocházím ze země Asgard. Můj otec je Odin, moji manželkou je krásná Sif a mými dětmi jsou Trúd, Módi a Magni.“

Katce se to nezdálo a ozvala se. ,,Počkat, ty nám tu tvrdíš, že jsi ten úžasný bůh s kladivem, co zabíjí obry?“

,,Ano, to jsem já.“

,,A jak ti to máme věřit? Tak nám předveď nějaké kouzlo!“

Tór vzhlédl a oblohu rozčísl další blesk.

Katy s Alicí v němém úžasu zíraly na opravdového boha.

,,Ah, je to pravda! Legendy nelžou!“vykřikla Alice.

Náhle se uprostřed pokoje rozzářilo světlo a na místě stanul další Ás. Vlasy měl narozdíl od Tóra oříškově hnědé po dolní hranu lopatek a zjevně byl i mladší. Tór vypadal na pětatřicet, mladší Ás kolem třicítky.

,,Konečně! Kde jsi byl, Tóre, prošmejdil jsem snad všechny říše, abych tě našel!“

,,Baldre?“vyřkl Tór, odhalil své zápěstí a ukázal Ásovi náramek z lasturek, pírek a barevných korálků. Baldr zopakoval stejnou věc.

,,Jsi to ty!“vykřikl radostně druhý bůh a obejmul Tóra.

,,Katy, Alice, tohle je můj mladší bratr Baldr. Baldre, tohle jsou Alice a Katy, pomohly mi. Co se vlastně přesně stalo, bratříčku, a jak jsi mě tu našel?“

,,Byli jsme na hostině, když najednou zahřmělo a ty jsi se doslova propadl do země. A cestu k tobě mi ukazovala záře bratrského náramku.“

,,Záře bratrského náramku? Aha, už vím.“usmála se Katy.

,,Nu, buď vítám, Baldre, posaď se k nám, dej si čaj a vyprávějte, vy dva, jaké je to u vás v Asgardu.“vybízela Alice.

A Baldr s Tórem vyprávěli. Čas plynul rychle, jako voda a den se vyšplhal k poledni. Alice s Katy dostaly hlad.

,,Ach jo, škoda, že rodiče jsou ještě týden pryč, objednáváme si pizzu, ale dneska mají volno...“stěžovala si Katy.

,,Žádný problém, pojďte k nám domů!“usmál se Baldr.

Zablesklo se a uprostřed pokoje se objevila duha. Byl to duhový most, cesta do Asgardu, jíž mohli překročit jen bohové a valkýry. I přesto však Ásové s Alicí a Katy šli po duhovém mostě. Zářil mnoha barvami a na omak příjemně hřál. Obyčejný smrtelník ho nemohl překročit, neboť by ho tato cesta zaživa usmažila. I když asi jen půl hodiny, sestry z toho byly toliko ohromeny, že jim to připadalo jako celé hodiny. Na konci byl duhový portál, jakmile jím všichni prošli, ocitli se v zemi daleko krásnější, než popisovala kniha. Celou zem pokrývala svěží smaragdově zelená tráva, na níž rostlo tisícero roztodivných květin. Pokud jste se podívali k obzoru, spatřili jste mohutné hory, na jejichž vrcholcích byl sníh po celý rok. Z hor stékala křišťálová voda. Hory byly životodárné, ale pokud jste se dostali moc blízko, znamenalo to i nebezpečí. Hraničily totiž s Utgardem, zemí obrů, kde vládl mocný horský obr Trym. V jeho zemi slunce hřálo jen tři měsíce v roce, po zbytek byla obloha šedá a vlhká jako tulení kůže.

,,Kdyby to takhle vypadalo i u nás.“povzdechla si Katy.

Čtveřice se pomalu přiblížila k nádhernému hradu s mohutným opevněním. Domov celé Ásské rodiny. Před branou leželi dva vlci, Geri a Freki a na sloupcích seděli dva havrani, Hugin a Munin.

,,Krá, krá, co tu děláte, bídní smrtelníci?“zakrákal Hugin.

Jeho bratr si samozřejmě také pustil zobák na špacír. ,,Buďte vítáni, chlapci, ale co mají znamenat ta lidská mláďata?“

,,Povím ti to až vevnitř, radši nás pusť.“

,,Jak myslíš, Tóre.“odpověděl Munin a otevřel bránu.

Přešli dvůr a otevřeli dveře. V tu chvíli na ně vybafnul další vlk, ale asi dvakrát větší, než Geri a Freki. Vzápětí vlka zavolal mužský hlas.

,,Domů, Fenri, neskákej!!!“

Ás, který volal svého mazlíčka domů, vykoukl ven. Prohrábl si blonďaté mikádo, upravil oranžovou hipisácskou čelenku a prohlížel si Alici s Katy.

,,Wau, náš kladivoun si přivedl domů lidská mláďata, to bude táta čubrnět, ou jé!“

,,Loki, byl bys tak hodný a sklapnul?“prosil Baldr.

,,No jó, no jó, už klapám...“

Čtveřice pokračovala dál chodbami zámku, až natrefili na dveře na konci jedné z chodeb. Tór zaklepal. Zevnitř se ozvalo, že mají vstoupit. Baldr otevřel dveře. Ve vycpaném křesle uprostřed pokoje seděl Ás přes padesát let s bílým plnovousem, bílou hřívou a páskou přes levé oko. Kdo jiný, než Odin, otec bohů. Na to, že nebyl nejmladší, vyhlížel mocně a vznešeně.

,,Á, kohopak nám to tu mí chlapci vedou, co? Lidská mláďata? Tóre, odkdy si vodíš domů lidi?“

,,No, táto, víš, když jsem se propadl...pomohly mi...a ještě něco navíc: otevřely Srdce Asgardu!“

,,Srdce Asgardu? Sním, či bdím?! Jen ta by přece dokázala zachránit naši krásnou zemi před věčnou nicotou a nebytím!“

Tór, Odinův nejstarší syn, byl ochromen tím, co mu otec právě řekl a vrhl udivený pohled na Alici. ,,Alice, máš tu knihu?“

,,Ano, jistě, tady ji máš.“odpověděla Alice a podávala hromotlukovi knihu. Ta začala v rukou Ása tepat, vibrovat a zářit. Odin vzal od svého syna Srdce Asgardu a otevřel jej. Pročetl celou stranu a přikývl na důkaz toho, že je to onen artefakt.

,,No, počkat, já tomu teď nějak nerozumím, ve všech knihách o severské mytologii píšou, že všichni bohové kromě Módiho, Magniho, Baldra a Höda zahynou při ragnaröku strašnou smrtí; Loki a Heimdall se navzájem probodnou mečem, Tóra zabije Midgardson...“

Katy chtěla pokračovat ještě dál, ale Odin ji gestem ruky zastavil. ,,Děvče moje milé, toť vše jsou jen lži. Dobře, povím vám, jak to všechno bylo. Národ zvaný vikingové nás dříve uctíval a přinášel oběti. Nebylo jediného večera, kdy by jejich děti šly spát bez toho, aby jim matka vyprávěla nějaké naše dobrodružství. Ovšem potom záhy přešli na křesťanství a vymysleli si že jsme všichni mrtví. V Asgardu se zastavil čas. Vytratily se barvy a slunce přestalo hřát. Květiny uvadly. Řeky vyschly. Hory popraskaly. Tráva zmrzla a uschla. Ale po stovkách let, které jsme strávili namačkaní na sebe v jakémsi spánku, někdo otevřel tuto knihu a vše se zas vrátilo do normálu. A ten, kdo ji otevřel, nebyl nikdo jiný, než ty a tvoje sestra. Uspořádali jsme obrovskou hostinu – a pak se Tór propadl do země a přivedl vás. Ještě pár let, a mohli jsme docela přestat existovat. Poslyšte, jak vůbec dopadli vikingové?“

,,Pobili se s normany a smísili s angličany.“frkla Katy.

,,Nevyplatilo se jim nás zavrhnout. Takhle to dopadá, když někdo věří všemu, co se kde šustne.“poznamenal Tór.

,,To ne.“souhlasil Baldr.

,,É, Tóre, my už máme jaksi docela hlad...“pobízela Alice.

Tór holky zavedl do velké síně, která byla momentálně opuštěná. Uprostřed byl obrovský stůl s mnoha židlemi a židličkami. Katy a Alice se posadily vedle sebe. Tór a Baldr se posadili naproti nim. Náhle Alice ucítila pod nohama něco teplého, živého. Ozvalo se zavrčení a z pod stolu vyskočil asi čtyřmetrový vlk, Fenrir.

,,Wof, wof, že na mě něco zbyde?“olizoval se chlupáč.

,,Vypadni!!!“zařval Tór na zvíře a to doopravdy zmizelo ve dveřích na chodbu.

Pak vládce hromu zmizel v kuchyni a za chvíli nesl na stůl hromadu palačinek s džemem.

,,Palačinky nejsou zrovna to jídlo, které bych čekala u Ásů.“podivila se Alice.

,,Zjistili jsme, co lidé v dnešní době jí.“usmál se Tór a prohrábl si vlasy.,,Dám si s váma.“

Mezitím co jedli, venku se dalo do deště. Dovnitř přišel Loki se zmoklými vlasy a kalnou žlutou louží pod sebou. Jeho před chvílí blond vlasy měly havraní černou barvu.

,,Zatracený melír! Nic nevydží! Jo a mimochodem, volá vás všechny táta.“

Vedli je do obrovitého sálu. Na trůně seděl Odin a před nim stál veliký kotel. Kolem dokola se sešli všichni Ásové; byla tu Sif, Freya, Frey a nechyběl ani Heimdall nebo mořský obr Aegi. Zmoklý Loki si našel místo vedle Baldra. Tór odešel za Sif, jenž byla jeho manželka, svou dcerou a svými syny-dvojčaty. Náhle sál utichl a Odin začal s proslovem:

,,Milí Ásové a zde přítomní někteří Vanové -“poukázal na Freye a Freyu,, sešli jsme se dneska zde, v Dračí síni, abychom rituálně mezi nás přijali dvě lidské holky –Alici a Katy, jenž nás zachránily a přivedly zpět Tóra. Nuže, přátelé, vezměte svoje poháry a vy dvě se napijte z jednoho.“

Obě dvě se napily z velikého stříbrného poháru. Jakmile polkly první doušek tekutiny, projela jimi obrovitá spousta energie neznámého druhu. Jakoby se svět na chvíli zastavil...

Utgard. Říše zimy, zla, beznaděje a smrti. Země, kde dokážou přežít jen bohové a obři. A pár dalších drsných tvorů. Zde, v ledovém zámku sedí na trůně Trym, král téhle havěti. Hradby hlídají mraziví wyrmové. Ti už všude jinde vyhynuli. Ale tady jich stále ještě pár tisíc zbývá. Nelítostná stvoření příbuzná s draky, ale ti se s těmihle nemůžou rovnat. No, pak tu ještě najdete nějaké jeskynní lvy a medvědy, šavlozubé tygry a snad polární alosaury, které se Trymovi podařilo najít na severním pólu. Nyní král přecházel po sále a chladné rudé oči upíral do země. Vedle trůnu seděl na bobku jeho věrný rádce, špeh a nejbližší přítel Kronn.

,,Nu, copak je dneska nového, Kronne, můj šperádče?“

,,No...víš...vvššemoccný T..Tryme...ono...to se ti asi nebude líbit.“usmál se rozpačitě tázaný.

,,Co se stalo?“pozdvihl král obrů obočí.

,,Ásové.“zamrkal šperádce.

,,Ále, kde těm zmetkům je konec.“mávl Trym rukou a obrátil oči v sloup.

,,Oni jsou zpět!!!“

,,COŽE?! Kdo za to může, ať se ho zbavím?!“

,,Dvě lidská mláďata, Alice a Katy.“vysoukal ze sebe Kronn a přejel mu mráz po zádech.

,,A to jsi nezasáhl? Jsi ty vůbec obr?“

,,Dělali přijímací rituál, Ásů tam bylo moc po hromadě.“

,,Dobře, uznávám to. Teď si hlavně odpočiň a zítra něco vymyslíme. Ráno moudřejší večera.“

Po těchto slovech se šperádce vydal do své komnaty.

Po přijímacím rituálu se Alice a Katy rozloučily se všemi Ásy a Odin je poslal domů. Neodcházely ovšem s prázdnou; Tór je odedneška měl střežit a ony jej mohly zavolat pomocí rohu.

,,Alice?“

,,Mno, Katy?“

,,Já tomu pořád ještě nemohu uvěřit...vždyť my jsme viděly Ásy z masa a kostí!“

,,Ale je to pravda.“

,,Když se zadívám na svůj náramek, co jsem dostala...je skvělý a mám tam vyryto jméno!“rozplývala se Katy.

,,Žádná novinka, já ho mám taky.“poznamenala Alice.

Taky by se vám líbilo poznat skutečné Ásy? Myslím, že ano. Skončil první den prázdnin a holky se těší na další. A nejen proto, že nemusí do školy. Těší se, že zítra zase uvidí své přátele.Co vymysleli na Ásy Kronn s Trymem? Co se bude dít v paláci? A jaká dobrodružství čekají za dveřmi? Čtěte dál a sami uvidíte!