Vítejte ve dračím světě

avatar
OBRÁZKY► TEXTYFOTOGRAFIETVORBA

Mugen no Raito: Bílý Vlkodlak

próza, 25.11.2012

Bílý Vlkodlak

Kapitola I. - Soumrak

Posvátné pohoří hor Midoriyama se pomalu utápělo v moři mlhy. Pomalý, ale nepřetržitý déšť smáčel staleté jehličnany a vítr ohýbal jejich mocné větve. Mraky, jež byly husté a černé zakrývaly slunce a to jen tiše rezignovalo na osud, jenž mu dnes Matka příroda udělila. Vše ustalo v pohybu a zaujalo mlčení. Mlčení, natolik důstojné aby zakrylo tajemství, které pohoří Midoriyama skrývá. V ten moment nebylo síly, která by opět dala sílu proniknout barvám, zvuku, pohybu ba i vůni. Nebylo žádné síly....až na sílu samotného Osudu.

Tam, kde se v jednom místě střetávaly tři hory, čněl klášter. I ten halila všeobjímající mlha.

„Dongggg....dongggg....dongggg...“

„Bratři, posvátný gong nás svolává k večerní meditaci. Bratři, nachází soumrak. Bratři, je čas!“, volal opat Hayashi.

Klášter Nebeského zvonu už po staletí stojí mezi třemi horami pohoří Midoriyama. Generace a generace mnichů zde strávily své životy, nikým nerušeny a v naprostém odloučení od civilizace. Poklidně tu žili a zasvěcovali svoje životy šintoistickým bohům. A mezi ně patřil i mnich Liu.

Liu se narodil v nedaleké vesnici a byl vyslán svými rodiči do kláštera do učení. Vyslán… řekněme, že se spíš narodil ve velice zajímavý okamžik a jeho rodiče a ostatní vesničané, to pokládali za znamení od bohů. Proto si jeho rodiče usmysleli, že ho pošlou za opatem kláštera, aby ho přijal jako svého žáka. A tak se stalo…

V tento nevlídný den seděl Liu v knihovně, kde jsou uloženy jedny z nejzákladnějších spisů o učení šintoismu a zapsány na velkých ,dosti starých svitcích. Liu si zrovna jedny z nich prohlížel, byl vtažen do jejich tajemného vyprávění o bozích jejich osudech, když uslyšel posvátný gong a opata Hayashiho, jak svolává k večerní meditaci.

Rychle svitky uklidil a vydal se dlouhými chodbami k hlavnímu nádvoří zasvěcení, jež bylo určeno právě pro meditace. Většina bratří už seděla v zazenu a tiše se připravovala. Liu přišel jako jeden z posledních a usednul až v těch posledních řadách. Opata Hayashi předstoupil před všechny shromážděné, usedl a hlavou mírně pokynul všem přítomných, aby začali. Gong utichl a jeho zvuk se začal postupně ztrácet v tichu, které bylo rušeno pouze rytmickým dýchání mnichů.

Liu se ponořil do hluboké a klidné meditace...

„Mistře....mistře....“

„Liu, konečně. Musíš si vzpomenout Liu. Vzpomeň si na to, kým jsi kdysi býval Liu....“

Bílý Vlkodlak. Vlastně...ani nevím co sem k tomu napsat protože...Bílý Vlkodlak vziknul na základě dračího doupěte (role play). Nebyla to původně existence nicméně to byl nástroj...nástroj jež vlastnilo chvíli i samotné Peklo. Alle Vlkodlak se dokázal osvobodit... nyní je tu tedy příběh přímo o něm a mě nezbývá než doufat, že ho snad někdy dopíšu celý.
Přeji příjemnou zábavu...:D