Radostí opovržena,
štěstím přehlížena,
samotou navštívena,
neštěstím políbena,
zármutkem mazlena,
úzkostí ošahávána,
depresí pomilována.
Padala z výšin,
a doufala,
že slitování přijde,
bolest se nestaví
a smrt bude rychlá.
Volný verš...
Ani nevím, jak mě to napadlo, ruka psala sama, jen smutek pomáhal. Dlouho jsem nic nepřidala, tak aspoň tenhle odpad, co vyplodila má mysl... Když se to neschválí, ani se nebudu divit...
